#8 Bolestivé přiznání
Show notes
Celá epizoda k vyzkoušení na týden zdarma👉https://herohero.co/tatounacelyzivot
Když má naše dítě problém, většinou hledáme příčinu. V něm. V partnerovi. Ve škole. V kamarádech. V mobilech.
Mnohem těžší je připustit si, že velký podíl na tom můžeme mít i my sami.
A právě ve chvíli, kdy si tohle dokážeme přiznat, s tím můžeme začít něco dělat.
V novém dílu podcastu Tátou na celý život otevíráme téma, které může trochu zabolet. Jak naše chování a reakce ovlivňují děti? Proč nám někdy přestanou říkat pravdu? A co může být za tím, když s námi naše dítě nechce trávit čas?
Přejeme příjemný poslech.
Milďa a Milan Studničkovi
Show transcript
00:00:00: Přátelé, my vás vítáme u poslechu dalšího dílu našeho společnýho projektu.
00:00:05: Tátou na celý život který dělám se svým synem a ty mňo budeš spovídat?
00:00:10: Já tě budu spovídat, mám tedy jak si pravených radovotázek.
00:00:13: A no?
00:00:14: Dneska v telefonu takhle vidím jak to půjde.
00:00:16: Jo, přesně tak.
00:00:18: A to než jen téma semenuje bolestive přiznání a bude to o tom proč je rodič vlastně... nepřipravený na to, že by si měl přiznát, že to,že děti mají nějaké selhání a projevujou nějakej svých problémy a chyby, že je na tom bitosně zodpovednej.
00:00:37: Tak se o tom budem povídat.
00:00:38: Je to jako bolestivý přiznaní.
00:00:41: A opět připomínám, že první část našeho rozhovoru si můžete poslechnout z darma na Spotify na YouTube a pokud chcete celý rozhovory, hlavně s těma tématama jak s tím pracovat, co změnit tak si nás můžete poslechnout na Hero Heroes kde to najdete úplně celý.
00:01:00: A my tím to chceme i boděkovat všem sledujícím na Hero Hero.
00:01:04: děla nám do velkou radoz tam.
00:01:05: oci toho vážíme.
00:01:07: Tak jo, kvustíme se půstředovně!
00:01:09: Puselte ve hnedka z první otázkov, dostřelíme to.
00:01:13: Proč je prodiče tak těžký si přiznát
00:01:17: že
00:01:18: když je nějaký problém děti, že je to zatlověnost ho hrdiče a neho dítete?
00:01:22: Nebo chyba.
00:01:24: To je strašně těžké.
00:01:26: Ze svý praxe, kdyže pracují s klientami, tak to začíná postatě furt stejně.
00:01:31: Pané studničko potřebu, abyste začal pracovat s mým synem Bosbou Cerov, oni mají problém!
00:01:38: Přídou a teď komten rodíč přijestím dítětem, tak vlastně přede mnou obvinuje to dítje z toho co dělá
00:01:44: špatně.
00:01:45: Jo cera je hodně náladová, jo syn sedí pohrád u telefonu.
00:01:48: Jo ten rodič má prostě takou to podvědomý že ten druhejto díti je ten viník.
00:01:54: Jo je to velmi časty.
00:01:56: A je to těžké protože přiznat si za to... Můžu já s vyspůsobem, je tam obrovský podíl nejenom já ale je tam velkej potíl.
00:02:03: Tak to je vždycky složitý a těšký.
00:02:06: Priznatsi že to je o mně Prostatě až si to přiznam, tehdy můžu dělat změny.
00:02:14: Mně i baví, když jako takhle pracuj s klientama a bajíme se uděté hodně, ten vyník často není jenom to dítě ale velmi často je vynik v případě žen mangel.
00:02:26: a kdyže
00:02:27: mluvím nápak z chlapama, tak vyních je žena.
00:02:29: Zvás na se tě čas vzad koho, kterou díky právě nejčastní obvinení.
00:02:34: Tak jo, tak je to, že jo, samřejmě přijde už jen nejtrž chodit části a jít z textu.
00:02:38: Tomanželéta, jasný, jo?
00:02:40: Chlapy jsou vinící, protože je chlapi a tri tečky.
00:02:43: Jsme nepořádni.
00:02:44: neuklízej, čům něchu do mobilu... A je to pravda, jo!
00:02:47: Je to pravida, mají tam obrovitánský podil.
00:02:50: Na druhů stranu ta žena volila partnera z terýma dítě, ale je tam fakt velký.
00:02:54: poď, jak můžu.
00:02:55: Když pracujú s chlapem, zase chlaps si stěžuju.
00:02:58: nasví ženy Ženka je nedusledná a pořád křičí poděte, houny potom jsou sto... A zase.
00:03:06: Proč ten chlap teda nezasahne?
00:03:08: A nezačné komunikovat se svů ženu na stelva hranice a tak dáno.
00:03:13: Takže, když mám v hlavě, že vyníkem je ten můj partner, tak já sam vlastně nemám ten den si něco měniť, protože pro očinu mám za tom užé.
00:03:22: A pak je to jde další sota lidí, to já říká on je proste zakový.
00:03:26: Ano.
00:03:26: To je
00:03:26: prostě Makovej, on se takhle nanodil.
00:03:29: Ano, ne agresívní odděství, on je zvého...
00:03:32: On je zveň agresivný, pane Studničko, spravte mi ho?
00:03:35: Ano ano, to je častvína.
00:03:37: Tak pořeď
00:03:37: buduš říct tohle než všechny zodzít odpovednost.
00:03:41: Protože převzít zodpovednos dokáže jenom zdralý člověk.
00:03:45: a i kdyby opravdu velký podíl byl, když jsem třeba chláp mě ženy na tom ředitě něco nedělá, opravdo velkých podíls bude na někom minim.
00:03:54: Tak jak když nepríjmu to svoji zodpovědnost, nemůžu s tím někdy nic dělat, nemúžu to posunout, nemá ni otevřít, protože pohráta moje hlava mi naše ptáva.
00:04:03: Za to nemůžeš, sež zobligá, za tomu že ten partner a je to smutný tohle pozorovat.
00:04:10: Mnozi rodiče dokonce obynujou svý rodiťa.
00:04:14: Jo, takže mají problém s dítem ale moja maminka za to, může, proto že ona mě to takhle dělala, ona mně to špatně naučil.
00:04:20: To je takově s předávaní viny na druhou.
00:04:24: Takže to už je úplně jako bizár a že roditě jsou viní.
00:04:28: A potom ještě, když se změptal, kohol ješti obinujou.
00:04:31: často obvinujem školu, obvinuyem školu, z těch řecky se ten viník někde najde.
00:04:37: ale i tam je cesta, kde si můžu neozjít od co za povednost a nedávdu do tý školy nebo...
00:04:42: Do jiné.
00:04:43: ...do jiné školky.
00:04:44: Je tolik moznosti.
00:04:45: Já se to řeším.
00:04:46: Ale tu moznos majdu vždycky jenom tehdy, když si připustim, že na tom mám ten svůj podíl jo?
00:04:52: A to bolí!
00:04:53: Proto je to bolesťivý přiznání, že já tam ten podil fakt mám a velikánskej.
00:04:59: No, a jak volký podil ho mám?
00:05:00: To byla hledka leší otázka, kterou se nám přanout.
00:05:05: Přestavte si to tak, když jsme mluvili v lekci o důvěře, o vzorách.
00:05:09: Takže doufám, že se vám to všechno bude skládat jako toký pucla, abyste vnímali celý ten kontekst.
00:05:15: Proto ty lekce jsou si podobné, abychom bosti poukazovaly na ty problémy rodinní i mnoho úhlu.
00:05:22: Ten podíle velkej v tom smyslu, že kdy se to dítě narodí, tak ten rodič, maminka a těnek, jsou pro něj takové bozy, polo bozy a všechno to co ten rodíči dělá, to dítě přijímá, vnímá nasává.
00:05:37: A bude to se brání tom mutlaku který tam je.
00:05:40: takže podil jen rodíc, by to díti dělat, třeba je agresivní, jo?
00:05:43: Ale ten podíle v tom, že třebá to ditě tra ten rodic je nevnímalej.
00:05:48: Nebo jsem řešel nedávno případ, kdy šestiletej klůk na jednou z ničeho nic začal mít velky projevy agressa do té době neměla.
00:05:56: Měl jo čtvrtleté obrachu... A začal jsem rozklíč o rodiče, přišli od jahrozně agresivní.
00:06:02: To je asi díky tomu že buko na pohádkého a jeli tam jako tyhle zcestný závory.
00:06:06: Mně vlastně vypraly dozlogicky.
00:06:08: ale já jsem si jejich zeptal co se u Vás doma aktualně měni nebo změnilo?
00:06:13: Tak na sobě k úkolinou musel chováme dětem pořád stejně řekám něco se muselo změniť.
00:06:17: Když se změní chování dítěte něco v jeho okolí se musela změninit.
00:06:22: Něco Vždycky primárně kůkáme do rodiny, tak samozřejmě může třeba přijít nová paní učitelka a tak dále.
00:06:28: Když už je tam starší, jo?
00:06:29: Tam těch vlívuje celá řada, není to jednomu těhrodičů, ale rodiči pohrád za tom maj zodpovědnout, proto dítě mlužou v tišku lidře od hát, jo.
00:06:35: Ale tady v této případu jsem se teda ptal co se změnilo, a na jednoho se ten na sebe ti manžele podívali a řekol, no tak možná, že teďko mi jakže našla do práce po tých dvům materskejch život sem nělá, to možné bude mě ta maminka šla do práce a protože už se na to připravovala, tak začala hodně času, na které ty děti byli zvykli že si jim vynuje trávidu počídače.
00:07:00: I domá je obla.
00:07:01: domá, jo dětni něco dělali a tak maminkám počídat je.
00:07:04: už tam něco vyřizovalo, protože už se na tom připravovala už tam nejaký úkoli dostávala i před tím nástupem.
00:07:10: no a to byl ta obrovská změna, si to lidi neuvido mohou ale pokud to dítě je zvykný, že má pozornost nějakou přemělešte sourozence nějakom míru pozorností a nenou i ta dnízká míra tý pozornosti, která tam pro to dítě byla úplně zmizela nebo se vytratila.
00:07:26: očích toho dítete.
00:07:28: Tak přišla zákonitá reakce toho kloučka velké emoční výbuchy agresívníchování a bohužel jmena tam mamiinka tohle přisuzovalo tomu sinovi.
00:07:39: Ten táta byl neutrálný, když jsem to otvídal tak na jednomu začlo jako svítat, že to vlastně asi možná bude dost a bylo to užasné.
00:07:47: to uvědoměni tě hrodičům.
00:07:49: A není to o tom, že díky tomu maminka nesměchodí do prácov.
00:07:51: To vůbec není.
00:07:52: To je takové pochopit, porozumnět, přijímout a pak udělat nějaký opatření.
00:07:58: Jo.
00:07:58: A o tom sešti budem bojím?
00:07:59: Já.
00:07:59: teď bych chtěl dosešnout takovou věc.
00:08:02: Já vím, jak je na tomá škulhlety ale když je větší hnedivák bude mít jej.
00:08:06: Uda ke míry je chyba v děti
00:08:10: a
00:08:11: uda ke miry je chyba v rodiči.
00:08:12: Padesát-padesát stonula.
00:08:16: Nebych to nedabla si na čísle, ale samozřejmě...
00:08:19: Ale
00:08:20: berte to tak, že my jsme tí, kdo to dítě provázej.
00:08:24: A když ho provázím s račkama, tak to dita bude mý problém.
00:08:29: Vždycky je to o tom, ale zase i ty problého mohou něco naučit.
00:08:33: Ale pokud připustim mišlenku jako rodíč, že problém je v díti, zbavu se odpovědnosti.
00:08:39: tudíš nejsem aktivní v tom abych to nějak posouval a řešilo?
00:08:44: Samozřejmě s narůstajícím věkem toho dítěte už se část o podilu přednáší na to díti, protože je ona nějaká osobnost.
00:08:51: No buduje svou osobnosť ale pořád, když to díte vyhří tomu rodiči, je tam plná důvěra a funguje ta vazba.
00:08:57: no tak jsme mity, kdo má tu moc opromoc pomáha tomu dítití korikovat svých hování.
00:09:05: Uvědomovat si třeba i nějaké věci, který jsou špatně.
00:09:07: Kdyžto pokud ten rodíč Poruší tu vásbu, naruší svým chováním dítě přestáva důvěřovat tak rodič cítí bez moc.
00:09:18: Roditěho prostě neposlubchá a tehdy má o to větší tendenci dávat vynu tomu díti.
00:09:23: Ale to, že je to primárně jako zavinil ten rodič tím, že dopustil aby se ta vasba narušíla, tak to je tento podil toho roditě, obrovský podil.
00:09:33: Od
00:09:34: kolik let si myslíš, že už to dozadíte?
00:09:39: Takže nedáleby jste na roky, ale celkově...
00:09:43: To zrání toho dítěté vlastně do spělost.
00:09:46: Od toho je ten člověk do sp delej.
00:09:48: Ale ojefak, že fyzicky ty děti jsou dospěli, je to rozdíleně, kdy tu díte už s sednácti dospili postatěnovosť tak cítí na druhou stranu zralej do spielej To co se podle Junga je až vytřeja třiceti.
00:10:02: Takže pořady tam nějakej ten pudil, ale ten rodíč, když si uvědumí ano je to o mně tak to může změnit.
00:10:11: Protože já spouště lidi vidím, že říkají no a takhle me to učile rodíše, tak to dělám stejně.
00:10:16: A vlastně zase přeházdu o to zodpovednost na ty rodiče a při tom mi přijde, že už jsou dosť disperidý na to, že oni si samy můžu rozhodnout, že kouknus nějaké potkásty bude soje makát přištu nějaký kníčky Kde víš ten zlom?
00:10:30: To mě zajímá.
00:10:31: Kde je ten zglom, ale já to pořád vidím právě v tom, že i to pubertální dítě je pořad ešte závisli na tom rodiči finančně a takhle obrovské závysly.
00:10:41: I když si myslí, že není, tak pořát je.
00:10:44: Ale v momentě, kdy už to dítje skutečně i ekonomicky stabilní už se o sebe postaráv, tak tam už ten rodiť nemá žádný vliv.
00:10:52: Ale přesto může mít vliv třeba na vztach.
00:10:54: Protože to bych chtěl podotknout a zdůraznit.
00:10:58: My, rodíče, jsme zodpovědní za to, jaký vztach máme s tím dítětem a jestli to dítje snám chce nebo nechce trávit čás.
00:11:07: A zase ti rodíše si myslí, že to je o tom díti.
00:11:11: A nechtějí si přiznat, že tu dítie prostě s námi nechci trávat část, no břesnám mám mu není dobře.
00:11:16: To je to, co jsi rodíš, to fakt nechtnějí přiznad!
00:11:19: Teď kom běžel a videl jsem to na mnoha takových těch instagramovejich obrázcích, nevím nějaký terapeut.
00:11:26: To někde vy střel do světa, teď si to tam každéj kopíru já furt zdil jubné do zbludnuti, skusím tu pojímto jenom popisat.
00:11:33: jo, že to je strašně smutný, že dítě se bránit laku rodičů tím, že prostě to rodiše jako už nechce ani navštevovat ale rodiť mu to ještě návyzdává za venu že za tom může to dítě.
00:11:47: Mysto, aby si nalčí z tyho výna, no pokud se mou nechce trávit část tak asi je to o tom, že nási ten čas se mnou pro něj není nějak atraktivní nebo příjemné nebo asi mu se mnoho prostě není dobré.
00:12:00: ale to přece není o tom druhým.
00:12:01: ale je to snad o mně, jestli je nebo není dobře.
00:12:05: Takže to je ten obrovský podil tě hrodičů.
00:12:08: a my protože už máme tak ve zvyku vždycky pandiváků naštvat, tak to musíme měli s tomu nadílem, protože jak by to
00:12:15: nešlo.
00:12:15: A
00:12:16: když dítě rodíče leže a záměrně vydo mě, či je to vin?
00:12:22: To je bužití.
00:12:23: Jako dneska jdeš bomby.
00:12:27: I jasním, třesně to je téma, který rodiča se často kráčtve přijde... Já to zase oklika, hodiná zase do nějaké roviny.
00:12:34: Za mnou chodí rodi.
00:12:35: Čestim, že si stěžují na sví.
00:12:37: děti žel žovu.
00:12:38: To je strašný, on mi fudl že já už nevím co s tím.
00:12:41: a takhle jako jedou ti rodíče.
00:12:43: A ja jim říkám když se dozvíte nebo zjistite že vám dítěl že tak v prvním kroce se tomu díti omluvte.
00:12:50: A ty... Tak možno i teďkom taky kulité oči nebo se mám stříhate už imá neviem a jako jak on mil že a já můj jako mámu se omluvit ještě co?
00:13:01: to je zablbost.
00:13:02: A já řekam omluvat se za to že jste donutili vaše dítie vám hát si umchováním?
00:13:08: svýma reakce má svojou nezdralostí v reakci, když jste se něco dozivědili.
00:13:14: Protože dítě je naprogramováno k tomu mluvit pravdu.
00:13:19: Naprogramovalo a poznáte to tak, že ty malé děti vybrebentej úplně všechno.
00:13:24: Je tak buží, jo?
00:13:25: Je co řekne, teď třeba na adresu babičky revím... A to dítje to okamžitě ty babićca řepne.
00:13:31: Babička maminka říkala, že máš velkej zánek.
00:13:34: Třebal přiklatil.
00:13:36: Já jsem, a to jsme někde změnili, že myslím, že i v jiném dílu.
00:13:38: Ale tu byl tak krásný, jak já jsem ti říkal, když jsem ti chtěla by se tlovať, že cukr není moc zdravé, tak jsem ti chcel řít, že plustí lidi jedí hodně bombonku, abys to jako malý pochopil.
00:13:47: Teď žel pouhlicy pám tluz, stejšel kolem nazá... PAMPAPÁ HODNIE BOMBONKU!
00:13:51: To jste co dítě tak pravdivý, tak nádherně pravddivý.
00:13:55: No ale na jednu začne vyhodnocovat, že být opravdově pravidivej, není
00:14:01: výhodný.
00:14:02: Protože je rodíč naštvanej, smutnej, nadává dítěti vsteká se že díti je pravdivý.
00:14:10: Jo takový to, kdo to rozbyl?
00:14:12: Já prostě můžu řeva pozor a už ten hodíč jede.
00:14:17: Tak logicky to dítje se začne bát.
00:14:20: Začne.
00:14:22: A s tím věkem to jenom postupuje, dítel si vymyšlí lže.
00:14:27: jo vlastně hledá nějaké vyníky zase kolem sebe protože se bojí vaše reakce.
00:14:32: Takže chcete li, aby vám dítě přestalo lhát?
00:14:34: No tak se zaměřte na reakce, jaké máte.
00:14:37: Když se dozvíte, že to díti něco provedl.
00:14:40: Jo, nejsme roboti, občas to taky člověk nezvládný, jo to není o tom.
00:14:43: ale konzistentně to díti potřebuje cítit, že ten rodíč s tím fakt má ráto dítje a že ty věci ustojí.
00:14:49: Jo.
00:14:50: Můžu jsme odtěch reakcí, tak jak by ten díš mě ostradovat?
00:14:54: Ehm... kdo spile?
00:14:55: no v nadledu, protože co vlastně dít je udělat tak špatné, že dostane špatnou známku bych se to naučí a upraví si tu známku.
00:15:04: Nebudu z toho dělal žádný divadlo, nebo jak co můžete ti udělat špatně že někoho vzbije ze škole.
00:15:11: Tady tenhle ten pána, tenhlet ten páň jel padesádvá poznáme k v jednou roce školy, jo to padesa... A tohle pořád je něko ho zbyl-zbyl.. hodil posplužákovej lavici.
00:15:24: Já jsem řekla v první třídě jak být úzovet.
00:15:27: Takže a je to vyník.
00:15:30: Je to vyník, já jsem neoblědňoval svého syna za to, že ve škole takhle divou kej.
00:15:34: Já se dořešel tu situaci a tudíž jsem ostánul ze školy, aby si nebyl děti.
00:15:39: A může vám říct, že dneska nebuje dětina podkrátně ani dostpěli jenom na tréninku.
00:15:44: Ani mě netlučuje, takže je to v porádku.
00:15:47: Takže je opravdu jednou si to uvědomit, že my to děláme našim chováním, našimi reakcemi, naší nezvládnu tím nějakých situací.
00:15:56: Je to o nás!
00:15:58: si spomínám, když syn... syn jel čerstvěři díčák.
00:16:03: Jel.
00:16:03: Blop!
00:16:04: Aprilá!
00:16:05: Dynky si ze mě napril a dělá prdel.
00:16:07: Na apríla Alexy neboural auto.
00:16:12: Ja bych tom rád v došetšího kontekstu, že jsem si navíd, že si koupím nějaký starý ojet i autokty, s kterém se bude učit, kteří si zničim.
00:16:20: Ne,
00:16:20: budeš mít Santa Fejčkou, bedeš se učiti velkým autem pro setrahy a budež parkovat na tej vící.
00:16:24: každý tam se to naučil.
00:16:27: Jasně, jasně.
00:16:28: Dopadlo to nevynuť.
00:16:30: Ale co bylo vlastně krásný?
00:16:32: Mohle si vymyslet tisíc příběhu jak za to nemoh.
00:16:35: a kdo těkde nabúral?
00:16:36: a ty si přišel, ale já jsem nabůral auto, nevešel sem se prostě do nějaké úlíčky.
00:16:41: Jo normálně mi to takhle řek, popsal žádné výmluvy a já jsem se začal smát, tak jsem ho hledo bryj džouk na apríla.
00:16:51: A fakt jsem mu nevědil, protože říkal v takovém klidu... Já jsem nevěřel tomu, že to je pravda.
00:16:57: Ale myslím, že jak si po třetí v kole si řekal, já si ale fak nabudnout a ti ukážu bledně potku.
00:17:02: Tak už jsem to neuvěřil, že je jako realitáno a vyřešili jsme to.
00:17:06: Teďže chci říct, když ty vaše reakce budou pokud možno nebudou ani smutné, ani naštvené, ani podražděny, prostě budou jako autenticky v nejakým nadledu, v rámci možnosti.
00:17:17: co vy vás je takto dítě se nebude bár vám řika cokoliv.
00:17:21: Ale pokud že budete penalizovat Všechno ti odpustím, léště neodpustí.
00:17:25: Za nesmír mě někdy láda tak vy ty keci.
00:17:28: no tak vám to díti oto vízohát bude protože se bojí vaší reakce.
00:17:31: Tak na to zkušte myslel.
00:17:33: a tu byla nádherná otázka.
00:17:35: Jo.
00:17:36: Já bych se si hledil ještia vrátit trochu víc k filozofii
00:17:39: a
00:17:40: my jsme si dovolili o tom, že se šechotárli.
00:17:41: řížeme, že tak jak vnímáš krásnu myśliňku
00:17:45: džunalokra
00:17:46: dítě jako tabula rasa?
00:17:48: Ale já když pracu s dětma tak vidím Ta blora sa takový to, že je to nepopsané list papíru.
00:17:55: Já vidím, že ty děti jsou každý trošku jiný, že některé je divučejší, některi je fakt klidnější.
00:18:02: Že i u stejných rodičů jedno je taková blyg veselé a druhé jako přemýšlivěji.
00:18:08: To je v pořádku, takže nějaký základ tam je něco, co ti dětí v sobě má.
00:18:14: Co jim dá no.
00:18:15: ale nějak to nesouvisí s tím, jaký vstak vám budu mít a budu jednou komunikovat.
00:18:21: To to v bestiu nesouvisí do všechny úť.
00:18:23: Jaké budu mi návyky doma, to všecheno je o nás.
00:18:26: Takže svým způsobem obrovitánský procento toho, co to dítě dělá, jak se chová, jako potom i přemýšlí je o nas, o našich zorech, o nášem stahu, o ty vasby, kterou tam máme.
00:18:40: Já si já jsem, že nejlepší otázku myslím se, že bude můžu vědnout.
00:18:42: Já bychom to hlávalo tak dal ti prostor podívat se.
00:18:47: Podívatse to mi tam ještě našel.
00:18:51: Můžeš koně rozvístyka to témat, o které se bude?
00:18:53: Jo, teďkom tohle tohleto témato.
00:18:54: To může zrovnit.
00:18:55: Dobře!
00:18:55: Můžou to teda rozvýst a rozvodu to moc rád.
00:18:58: Vstává se my, že jsi rodíčenou vidomem.
00:19:01: že i když jste chováj stejně mají třeba dvě při děti, i chovaj se relativně stejné.
00:19:06: Nikdy to není stejný.
00:19:07: a proto ty je reakce těch dětí jsou naprosto rozdilní.
00:19:11: Já to zminuji snad v každém díle.
00:19:12: takto jenom opaku možnost.
00:19:13: nevideli jiné.
00:19:15: Pokud máte starší dítě, který je nějaký ten divůčák veselý velmi pravdeporobně to mlačší díty bude trošku klidnější.
00:19:23: Pokud jedno dítě třeba je pořádku milovný, velmi pravděpodobně budete mít druhí díti, které to bude bojkotovat.
00:19:29: Protože každých dítje si hledá prostor pro vaší pozornost a jelikoš to jedno už zabralo nějaký prostor, protože rádou klízi a vidí, že tam máte pozitivní interakci a jste zto načiny?
00:19:42: Tím už si vás nepřitáne k sobě.
00:19:44: tak najde jinou strategii.
00:19:45: Pro to ten nepopsaný list se nepíše jenom těma rodíčem, ale obrovské vlifta mají sourozenci a chování sourozensů.
00:19:52: Ale zase je to našet odpovědnost, protože my to musíme nějak korygovat.
00:19:58: Ješel bych jsem kouknout teďka na ty praktický veci, co by jsme mohli dělat, když hradat příčiny úpráve různej jako typových zorců a jak to řešit?
00:20:07: Tak
00:20:08: ředeme do toho.
00:20:10: Přátale, a pokud chcete slyšet, jak ty vieci řesit, jak je třeba napravit Spátky na startovat v stách s vaším dítětem a jak spátky do cíli to, že vaše dítje se v něčem posunujá zlepší tak se nás určitě puste na hero-hero kde bude náš rozhovor pokračovat.
00:20:28: Čatele, pokud máte obezný díti, nalité si čisté hovina je to vaše chyba?
00:20:32: Jak se pozná, že je závislý?
00:20:34: Tohoto je fakt velikánskej problém.
00:20:36: já, když vidím ty... Ty obezní děti, tak měz... Gdyž
00:20:39: díče s náma neci trávit čas.
00:20:40: Dám ti ten jet až se najíš.
00:20:42: To je má škola, protože spůsta dětí každé na školu.
00:20:46: Těžko může ta radit svýmu díti něco.
00:20:48: Pro co děty závislí?
00:20:49: Protože rodiček, crká kluk si přiverou do mu někoho, s kým prostě nebudete úplně souznit.
00:20:54: Školu máme v své hruku.
00:20:55: Máme třím měsíce bez jakýchkoliv elektronik.
00:20:58: Jenom to dodržim, co že?
00:20:59: přesně ten problém.
00:21:01: No bohle, co to pro tebe znamená, když se stanu tyhle situace Kdyby se hádate s vaším partnerem.
00:21:06: Já nejmypoko, ježiž máme se hrozná.
00:21:09: Prokuď vaše dítě tráví raději část z kamarádam a nebo spočítače.
00:21:14: A nesnášim tě.
00:21:15: nemám tě rád a vypadni.
00:21:17: Dítě je závislý na svým rodičích, kdy díti fakt vytáhli.
00:21:20: nuš na rodići.
00:21:21: U mět tohle otevřit je síla?
New comment